Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sauroleishmania-sand fly interactions
Tichá, Lucie ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Berriatua Fernández de Larea, Eduardo (oponent) ; Shaw, Jeffrey Jon (oponent)
Sauroleishmanie jsou méně zkoumanou skupinou parazitů, kteří náleží do rodu Leishmania (Kinetoplastida: Trypanosomatidae). Jejich životní cyklus zahrnuje plazí hostitele a flebotomy (Diptera: Psychodidae). Sauroleishmanie nejsou patogenní pro člověka, a tak je o jejich vývoji ve flebotomech a gekonech známo velmi málo. Hlavním cílem této práce tedy bylo otestovat vnímavost různých druhů flebotomů k sauroleishmaniové infekci a popsat vývoj těchto parazitů ve střevě přenašeče; menší část pak byla věnována výzkumu infekcí v plazech. Nejprve jsme se zabývali vývojem Leishmania (Sauroleishmania) tarentolae ve třech druzích flebotomů rodu Phlebotomus. Flebotomové byli infikováni kulturou promastigotů sáním přes membránu a jejich střeva byla vyšetřována v různých časových intervalech po infekci. Leishmania (S.) tarentolae se vyvíjela ve všech třech zkoumaných druzích, typ vývoje byl peripylární. Kromě toho se parazité v hojném počtu vyskytovali v Malpigických trubicích, což je pro parazity rodu Leishmania unikátní lokalizace. Dosavadní poznatky o L. (S.) tarentolae jsme také shrnuli do přehledového článku popisujícího původ, životní cyklus a využití tohoto druhu sauroleishmanie. Dále jsme popsali vývoj dvou vybraných druhů sauroleishmanií, L. (S.) adleri a L. (S.) hoogstraali, v různých druzích flebotomů...
Sauroleishmania: jejich vývoj v přenašeči a v hostiteli
Tichá, Lucie ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Leishmanie podrodu Sauroleishmania jsou parazity plazů, nejčastěji ještěrů, a nejsou patogenní pro člověka. Proto jsou opomíjenou skupinou a jejich životní cyklus nebyl dosud zcela objasněn. Přenášejí se zřejmě pozřením nakaženého přenašeče, za kterého jsou zpravidla považováni flebotomové rodu Sergentomyia (Diptera: Psychodidae). Sauroleishmanie jsou tradičně řazeny do skupiny Hypopylaria a k jejich vývoji by mělo docházet pouze v zadní části trávicího traktu flebotomů. Cílem této práce je především shrnout dosavadní známé poznatky o podrodu Sauroleishmania a objasnit některé otázky týkající se vývoje sauroleishmanií v přenašeči a hostiteli. První část experimentů se zabývala vývojem čtyř druhů sauroleishmanií ve vybraných druzích flebotomů rodů Sergentomyia a Phlebotomus. Schopnost nakazit některé flebotomy rodu Phlebotomus a vyvíjet v nich pozdní infekce byla prokázána u dvou druhů, Leishmania (S.) adleri a L. (S.) hoogstraali. Leishmania (S.) adleri se ve flebotomech Se. schwetzi, P. papatasi a P. sergenti vyvíjela hypopylárně, zatímco u P. argentipes, P. orientalis a P. duboscqi docházelo k anteriorní migraci leishmanií v trávicím traktu přenašeče (peripylární způsob vývoje). Tento způsob byl zaznamenán také při vývoji Leishmania (S.) hoogstraali v P. argentipes a P. orientalis. U obou dvou...
Určování zdrojů krve u flebotomů a dalších krevsajících členovců
Kykalová, Barbora ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Spitzová, Tatiana (oponent)
Z hlediska lidské a veterinární medicíny mají velký význam krevsající členovci, kteří se uplatňují při přenosu řady infekčních chorob. Identifikace krevních zdrojů významně napomáhá k lepšímu pochopení problematiky přenašeči šířených onemocnění a objasnění vztahu vektor - hostitel. Určení krevních zdrojů přináší epidemiologicky cenné informace o rezervoárových zvířatech a míře antropofilie studovaných členovců. Metody identifikace se vyvíjely v průběhu času od terénních pozorování, přes sérologické a DNA detekční metody až k proteinovým analýzám. Dnes jsou nejhojněji využívány DNA detekční metody, ale dochází k dalšímu zdokonalování stávajících a zavádění metod nových. Předložená bakalářská práce shrnuje a porovnává použité metody s primárním zaměřením na flebotomy, přenašeče leishmanióz. Klíčová slova: flebotomové, identifikace krevních zdrojů, krevsající členovci, analýza
Srovnání peritrofické matrix u čtyř druhů flebotomů (Diptera: Psychodidae) a její role ve vývoji leishmanií (Kinetoplastida: Trypanosomatidae).
Homola, Miroslav ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Hypša, Václav (oponent)
český Flebotomové (Diptera: Psychodidae) jsou jedinými prokázanými přenašeči leishmanií (Kinetoplastida: Trypanosomatidae) působících v obratlovčím hostiteli onemocnění leishmaniózu. Stejně jako ostatní dospělci řádu Nematocera, produkují flebotomové peritrofickou matrix (PM) typu 1 jako odpověď na příjem potravy (nasátí krve). PM je acelulární obal jehož základní složkou je chitin s navázanými proteiny. Ve střevě hmyzu plní PM zásadní úlohu v ochraně střevního epitelu před poškozením a patogeny, zlepšuje funkce trávení a u krevsajících druhů je zapojena do detoxikace hemu. Samice flebotomů nasají leishmanie spolu se sátou krví a ty pak prodělávají ve flebotomovi složitý morfologický vývoj zakončený kolonizací stomodeální valvy. Jednou z hlavních bariér, které přitom překonávají, je právě PM. Tématem této práce je role PM ve vektorové kompetenci druhu Sergentomyia schwetzi. Morfologie a kinetika tvorby a rozpadu PM u S. schwetzi je porovnána se třemi druhy flebotomů lišícími se vektorovou kompetencí pro L. donovani. Význam PM pro vývoj leishmanií v S. schwetzi je následně experimentálně potvrzen jejím porušením pomocí exogenní chitinázy z Beauveria bassiana. Zatímco v běžných podmínkách leishmanie nedokážou unikat z PM a jsou vydefekovány, při porušení PM exogenní chitinázou dokáží L. donovani a L....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.